tel.: 267 219 346 | e-mail: jagamedia@jagamedia.cz
Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Ohrožuje české stavby zemětřesení?

Zemětřesení v Turecku bylo nedávno jedním z velmi diskutovaných témat a celá řada lidí, mě nevyjímaje, každý den kontrolovala zprávy, zda ještě našli přeživší (a některé záchranné operace byly opravdu úctyhodné!). Jak je nyní zřejmě všem jasné, za celou tragédií stála lokalita, ve které se nemělo stavět právě kvůli riziku zemětřesení, a mizerně provedené budovy od projektu až po realizaci. Lze tedy říct, že i kdyby takové zemětřesení udeřilo u nás, což se, doufejme, nikdy nestane, naše stavby by to měly vydržet, protože splňují příslušné normy a vyhlášky. Odhlédněme ovšem od „nemělo by udeřit“ a podívejme se, jak na tom reálně jsme se zemětřeseními. Víte například, jaké největší zemětřesení u nás bylo naměřeno?
Začněme hodnotami, které si umíme představit. V roce 2004, kdy svět zůstal v šoku z tsunami v Indickém oceánu, předcházelo události zemětřesení o síle 9,3. Letos v Turecku byly naměřeny otřesy až 7,7. A teď rovnou k věci – nejrizikovější oblastí je u nás Karlovarský kraj, méně například Krušné hory nebo okolí Trutnova. Silná důlní zemětřesení se objevují v Moravskoslezském kraji. Přesto není důvod k panice, Evropu zpravidla nezasahují zemětřesení silnější než 6,5 (naposledy 6,4 v Chorvatsku v roce 2020) a v České republice není za posledních 3 000 let zaznamenáno zemětřesení silnější než 5,1 (důlní zemětřesení v Moravskoslezském kraji roku 1983 a 5,0 v Karlovarském kraji v roce 1908). A zemětřesení do stupně 5 jsou klasifikována jako, dalo by se říci, mírnější, která dobře postaveným stavbám působí jen drobnější škody.
Před rokem 1 000 byla údajně zaznamenána dvě silnější zemětřesení, informace ovšem nelze spolehlivě ověřit, protože nikdo není schopen říct, jak jsme k této hodnotě vlastně dospěli. Je ovšem faktem, že zkoumáním hornin na našem území došli vědci k závěru, že podmínky na našem území nebyly vždy tak mírné. V posledních 20 000 letech docházelo i k zemětřesením o síle 6,5, konkrétně pak v Dolním Slezsku nebo v západních Čechách (kde bylo za posledních 100 let naměřeno nejhorší zemětřesení, tzv. zemětřesný roj – tedy opakované zemětřesení – o síle 4,6 v Chebu). A zemětřesení o síle 6 už může ničit i ve vzdálenosti 100 km od epicentra, o síle 7 se již jedná o poměrně rozsáhlé oblasti. Pro představu, když bylo v roce 2020 naměřeno v Chorvatsku zmíněných 6,4 stupně, otřesy byly citelné i na řadě míst v České republice a dalších zemích. Doufejme tedy, že zemětřesení se bude držet historického trendu a proklamovaných 6,5 stupně nikdy na vlastní kůži nepocítíme!
Příjemné čtení!

Eliška Hřebenářová

 

 

Novinky
■ Novinky

Rozhovor
■ Úspěch firmy je postaven na fungujícím týmu a kvalitním, široce využitelném produktu

Realizace
■ Rekonstrukce Průmyslového paláce má za sebou rok
■ Polytechnická univerzita Mohameda VI., Rabat, Maroko

Mosty a lávky
■ Lávka pro pěší spojuje dva horské hřebeny ve výšce přes 1000 m nad mořem
■ Hodnocení stavu kovových stavebních konstrukcí pomocí moderních zkušebních metod
■ 1. etapa opravy Barrandovského mostu je hotová!

Radíme živnostníkům
■ Daňové povinnosti za rok 2022

Téma: Střechy
■ Montáž sestavy je snazší než instalace tří samostatných střešních oken
■ Montáž okna GGLS 3v1 je snazší než instalace tří samostatných střešních oken
■ Revitalizace břidlicových střech
■ Bezúdržbová detekce zatékání pro ploché a vegetační střechy
■ Fotovoltaika: správný směr s řadou nástrah
■ Přehled: Speciální tašky pro kabeláž solárních panelů: ano nebo ne?
■ Těžká střecha jako koncepční řešení pro snižování energetické náročnosti
■ Klimatické podmínky přejí betonovým střechám: jak na ně?
■ Minerální podhledy, které umožňují snadný přístup k instalacím
■ Systémové uchycení fotovoltaických panelů na šikmou střechu

Seriál: Hrubá stavba v detailu
■ Napojení střešní parozábrany na komín
■ Spárování mozaiky epoxidovou maltou
■ Správné tmelení dilatačních spár