tel.: 267 219 346 | e-mail: jagamedia@jagamedia.cz
Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Když se řekne máj, většině Čechů se vybaví právě toto dílo Karla Hynka Máchy. My se ovšem nepohybujeme na poli literatury, ale stavebnictví. Mluvíme tedy nikoli o máji, ale o květnu. A měli bychom si položit otázku, zda existuje či existovala nějaká významná budova, která je spojena s květnem.
Dne 16. května 1868 byl položen základní kámen Národního divadla, které bylo pro svou dobu symbolem nezávislosti na německé kultuře. I když v případě Národního divadla se spíše sluší říct „kameny“ – jeden doputoval na stavbu z Radhoště, druhý z Řípu, třetí ze Žižkova a čtvrtý z Blaníku. Veřejná sbírka financí na stavbu divadla začala 17 let před položením základního kamene – tedy už v roce 1851. A myšlenka, která ke vzniku divadla vedla, se zrodila dokonce ještě o desítky let dříve. Divadlo bylo středem českého kulturního života, symbolem společnosti a důstojnosti národa, není proto divu, že po něm Češi toužili již v době národního obrození. Samotnou výstavbu divadla dokonce navštívil císař František Josef I. a na stavbu přispěl nemalým obnosem. Po požáru divadla pak císař neváhal a na obnovu budovy přispěl téměř 3x tolik, než kolik čítal jeho první dar. Divadlo bylo poprvé otevřeno 13 let po položení základních kamenů, obnova po požáru pak trvala dva roky. Od té doby se vzhled objektu prakticky nezměnil, došlo pouze k údržbovým pracím a úpravě dispozice pro potřeby současné společnosti. O změně vzhledu objektu, kvůli rozšíření celého areálu divadla, se ovšem již jednou debatovalo. V šedesátých letech 20. století byla dokonce vyhlášena soutěž, kterou vyhrál originální návrh s fasádou v podobě jednolité skleněné stěny, ve které by se zrcadlila původní budova. Návrh nikdy nebyl realizován.
Právě sklo je, mimo jiné, důležitým tématem květnového čísla Realizací staveb. A to nejen proto, že se jedná o hojně využívaný materiál, ale i pro jeho stále častější designové využití v rámci architektonických návrhů fasád a interiérů. Právě tento faktor klade zvyšující se nároky na rozměry skel a letos by měl, dle předpokladu výrobců a zpracovatelů, padnout nový rozměrový rekord.
Příjemné čtení!

Eliška Hřebenářová

 

 

Novinky

Konstrukce a obklady fasád
■ Dřevěné fasády
■ Vliv tepelnětechnických požadavků na povrchové úpravy zateplovacích systémů
■ Difuzně otevřené omítkoviny pro zasolené a vlhké zdivo

Okna, dveře, prosklené stěny
■ XXL skla

Okna, dveře, prosklené stěny
■ XXL skla
■ Protipožární dveře v exteriéru i v interiéru
■ Kontroly otvorových výplní jsou třeba
■ Překlady: jak na správné řešení?

Tepelné a zvukové izolace
■ Izolace těžké plovoucí podlahy
■ Průběh požární prezentace VKZS
■ Zateplovat lze i bez hmoždinek

Beton
■ Diagnostika betonových konstrukcí
■ Realizace betonové konstrukce – „bílé vany“

Porovnání a testy
■ Polystyrenové izolace
■ Přímočaré pily

Akademie
■ Bezpečnost při opravách komínů