tel.: 267 219 346 | e-mail: jagamedia@jagamedia.cz
Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

 

Fokus
■ Benátské Bienále
■ Analýza: Jubilejní stavby a nestavby
■ Rozhovor: Petr Vorlík
■ Rozhovor: Zora Grohmanová
■ Anketa: Architekti pod drobnohledem

Projekty
■ Kulturní lanovka

Realizace
■ Industriální estetika
■ Divadlo naruby
■ Dům symbolů
■ Terapie architekturou
■ Škola nad rybníkem
■ Hmyzí hotel
■ Beton v architektuře: Nový městský blok
■ Hadí fasáda

Interiér
■ Zrcadlení individuality
■ Odvaha experimentovat
■ Keramické novinky z Milána
■ Designmix

Materiály, konstrukce
■ Rozhovor: Peter Hennel
■ Sálavé panely
■ Hermetická izolace
■ Od mozaiky k velkoformátům
■ Architektonické výzvy

Aktuality
■ Plánování továren
■ Reality a investice
■ Události

 

Sto

V rukou právě držíte ASB s pořadovým číslem 100. Z cifer dvojmístných se náš milý archičasopis překulil do trojciferných hodnot a ty mu teď hodně dlouho nikdo neodpáře. Sté Aesbéčko se navíc v tomto roce potkává se stým výročím založení republiky, takže není divu, že na jeho stránkách objevíte nejeden článek tímto dějinně-architektonickým směrem orientovaný. A pak se ve vzduchu zatřepotá ona mírně znepokojivá otázka: Je vůbec nutné věnovat číslu sto tolik pozornosti? Proč nejásáme nad devadesát devítkou nebo stojedničkou? Snažíme se hubnout do plavek, ale čísla chceme kulatá. A pokud se skutečně máme tomuto číslu věnovat podrobněji, proč jen z pohledu stého výročí založení republiky, stého čísla ASB a jiných obdobně významných událostí? Matematik by například prohlásil, že 100 je druhou mocninou čísla 10, je také součtem prvních devíti prvočísel, či součtem třetích mocnin prvních čtyř přirozených čísel. Platí také, že 26 + 62 = 100, proto je sto takzvané Leylandovo číslo. Sto bývá (přibližný) počet členů vojenské jednotky setniny, v antickém Římě zvané centurie. Velitel byl nazýván centurion neboli setník. Římskými číslicemi se 100 zapisuje C jako centum. V rámci zavedení nové časomíry během Velké francouzské revoluce bylo v jedné hodině 100 minut (hodin bylo v jednom dni deset) a také 100 sekund v minutě. Den měl tehdy 100 tisíc vteřin. 100 je také atomové číslo fermia, 100 stupňů Celsia je teplota varu vody.
V podobném duchu bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Proč by si tedy pouze dějinné události měly toliko významově rozmanité numero monopolisticky uzurpovat jen samy pro sebe? Až vám příště padne oko na číslo sto, nebojte se ve své asociační databázi zašátrat o něco hlouběji.
Příjemné čtení.

Tereza Janišová