tel.: 267 219 346 | e-mail: jagamedia@jagamedia.cz

Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

„Myslím, že nejen roku,“ reagoval se svým typickým introvertním úsměvem Jan Šépka na moji poznámku o tom, že jde o architektonickou událost letoška. Jak už jste zřejmě poznali z obálky, řeč je o nové podobě Automatických mlýnů v Pardubicích, které se veřejnosti otevřely na konci září. Už ze zájmu veřejnosti i odborníků bylo jasné, že jde o mimořádnou událost. V Pardubicích byla v jeden okamžik prakticky celá smetánka z uměleckých i architektonických kruhů. Když se roku 2015 začala šířit zpráva o tom, že novým majitelem monumentálního industriálního areálu Winternitzových Automatických mlýnů se stal architekt Lukáš Smetana, vyvolalo to v profesním rybníčku velká očekávání. A ta se podařilo také naplnit. Jen stěží bychom našli negativní kritiku. Úspěch projektu navíc netkví jen v tom, jak nyní po investování takřka jedné miliardy korun vypadá, ale jak probíhala jeho realizace v těsné součinnosti soukromého investora, veřejných institucí a samospráv. Více už v naší velké reportáži.
Také s ohledem na tento projekt jsme se rozhodli číslo, které držíte v rukou, zaměřit na konverze (převážně) průmyslových staveb. Jedná se totiž o zásadní téma české architektury a developmentu obecně, prakticky neustále slýcháme o projektech chystajících se na místech s industriální pamětí. A inspirativních ukázek už u nás máme celou řadu. Nemusí jít přitom jen o obrovské areály typu Automatických mlýnů, ale třeba o pokornou proměnu bývalého skladu na sousedský prostor. Jak ostatně vysvítá z rozhovoru s architektem a investorem Patrikem Hoffmanem, na konverze si mohou troufnout i docela „malí“ zadavatelé. Téma jsme se snažili uchopit zeširoka a věnovat se tak jeho různým rovinám.
Umění proměňovat staré a vysloužilé v moderní a účelné také souvisí s udržitelností. Také proto loni při své pražské přednášce laureátka Pritzkerovy ceny Anne Lacaton neustále opakovala, že demolice má být vždy až poslední řešení, místo kterého musíme upřednostňovat transformace staveb pro nová funkční využití. Přejme si, ať do budoucna smysluplných příkladů rekonstrukcí, adaptací a rekonverzí vídáme kolem sebe stále víc a víc.

Vážené čtenářky a čtenáři, transformující čtení vám přeje

Matěj Beránek

 

KOMENTÁŘ
■ Dokonalost vem čert

ZELENÁ RUBRIKA
■ Rekonstrukce je udržitelnější než novostavba

BYZNYS & REALITY
■ I když nevydělávají, mohou se vyplatit
■ Projekty a investice

FOKUS
■ Adaptive multi versus
■ Kulturní konverze vpřed!
■ Rozhovor: Patrik Hoffman
■ Anketa

STAVEBNÍ PRAXE
■ Novinky

ARCHITEKTURA
■ Vítězný návrh na 4. kvadrant
■ Cukrovar Trnava
■ Reportáž z Automatických mlýnů
■ Ateliér Tsunami: Galerie EPO1
■ Studio Ječmen: Telegraph Olomouc
■ Kohlarchitekti: Přestavba havířovského nádraží
■ Nejkrásnější průšvih
■ Zerozero: Městský úřad Leopoldov

DESIGN & ART
■ Profil designéra Davida Čápa
■ Touché: Ilona Polanski

ASB DIGEST
■ Akce a výstavy
■ Knihy
■ Architektonické soutěže
■ Archikřížovka