tel.: 267 219 346 | e-mail: jagamedia@jagamedia.cz
Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Sedmdesát let Lipna

Letos, mimo jiná významná výročí, uběhlo i kulatých sedmdesát let od počátku výstavby největší přehrady České republiky – Lipna. Místo, kam nyní jezdí desítky Čechů pravidelně na dovolenou a které sehrálo významnou roli při povodních před dvaceti lety, bylo zvažováno a plánováno už v době druhé světové války, k realizaci došlo až o mnoho let později po jejím ukončení. Přehrada byla ve své době náročným a ojedinělým projektem nejen kvůli své velikosti, náročnosti, ale i technologiím.
Stavbě přehrady muselo ustoupit 550 hektarů lesa v budoucím zátopovém pásmu a během jediného roku bylo vylámáno 130 tisíc kubíků balvanů, hlíny a žuly. S pracemi na vodní nádrži se začalo již v roce 1951 – a kromě lesů a hornin muselo nádrži ustoupit i osmdesát devět osad a obcí, včetně například obce Dolní Vltavice a části Frymburka, dále celá řada objektů i silnic. „Základní kámen“ přehradní hráze byl položen roku 1952. V podélné ose hráze bylo vyhloubeno dvanáct šachet do hloubky dvaceti metrů a odsud se zpevňovalo skalní podloží v dalších dvaceti metrech injektáží cementovým mlékem. Z každé z těchto šachet se muselo vyvézt 600 kubických metrů zeminy, balvanů a rozstřílené skály.
Lipno a jeho stavba byly ovšem mnohem více, než je vidět pouhým okem. Kromě kácení, lámání skal, přípravy přehrady, demolice objektů a samotné stavby došlo i ke stavbě elektrárny. Tunel dlouhý 3,6 kilometru, který převádí vodu od elektrárny do přehrady Lipno II. Byl ražen celé tři roky. Generátor vyšebrodské vyrovnávačky byl montován až v roce 1957 a k dobetonování posledního bloku hráze došlo až v roce 1958. Při stavbě bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové výztuže.
Přestože napuštění bylo naplánováno na březen, do provozu byla přehrada uvedena již 17. února 1958 -–- přehrada zachránila Český Krumlov před povodňovou zkázou, kvůli enormnímu množství tajícího sněhu. O rok později se rozhýbal i třísetpadesátitunový rotor vodní elektrárny. S rozlohou 4870 hektarů Lipno dosud zůstává největší vodní plochou v Česku.

Eliška Hřebenářová

 

 

Novinky
■ Novinky
■ Novinky ForArch 2022

Realizace
■ Stavba roku 2022: které stavby si letos připsaly titul?

Rozhovor
■ Sanační metoda musí odstranit příčinu vlhkosti

Téma: Vodorovné konstrukce
■ Výběr vhodného typu cemetového potěru je v principu obdobný jako výběr lepidla
■ Rekonstrukce půdy pomocí lehčeného betonu
■ Univerzální schodiště, které stavbu nezbrzdí
■ Podlahové vytápění
■ Podlaha v garáži rychle a jednoduše
■ Zateplení podlahy na půdě rychle a jednoduše

Radíme živnostníkům
■ Novinky pro OSVČ pro rok 2023

Seriál: Hrubá stavba v detailu
■ Oprava fasádní omítky s trhlinami většími než 0,5 mm
■ Povrchová úprava tepelněizolačního systému obkladovými pásky
■ Omítka se vzhledem betonu

Mosty a lávky
■ Nová Trojská lávka
■ Stavby mostů se sladěnými systémy bednění a lešení PERI
■ Most Pelješac

Drony ve stavebnictví
■ Drony a letecká fotogrammetrie ve stavebnictví
■ Stavba pohledem dronů
■ Fotovoltaická elektrárna, rekonstrukce s pomocí dronů

Bezpečnost
■ Bezpečná práce se stroji pro zemní práce
■ Odvodnění střech, okolí budov, zachycování a využití srážkové vody (3. část)