tel.: 267 219 346 | e-mail: jagamedia@jagamedia.cz
Objednat toto číslo | PŘEDPLATNÉ | Archiv vydání | E-verze časopisů

Venuše nesmí létat

Letos v červenci to bude právě 100 let, kdy byl na území České republiky učiněn nález takřka mezinárodního významu – na nalezišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem byla odkryta Věstonická venuše. Mohla by se nabízet otázka, jak je paleolitická soška relevantní pro stavebnictví a na to má naše redakce jednoduchou odpověď: Věstonická venuše je prozatím nejstarším dokladem o používání keramiky člověkem a až do jejího objevení se předpokládalo, že keramika byla lidem v paleolitu neznámá. A keramika již pro stavebnictví podstatná je.
Oproti soudobým keramickým výrobkům, složení venuše zůstávalo dlouhé roky opředeno záhadou, a to přestože již v počátečních fázích jejího zkoumání došlo k odebrání vzorků, podle kterých se předpokládalo, že byla vyrobena ze spraše, který se v oblasti nacházel, a příměsí kostí a uhlíků, což už samo o sobě způsobilo v době nálezu pozdvižení, jelikož předchozí nálezy byly vytvořeny vyřezáním z kostí nebo kamene. Před zhruba 20 lety byla soška podrobena šetrnému, avšak podrobnějšímu zkoumání, které určilo, že plastika je tvořena jemnou sprašovou hlínou, která je obohacena o bílá zrníčka, nejspíše vysrážený vápenec nebo kosti. O zhruba 10 let později byla hmota opětovně zkoumána a bylo určeno, že není až tak homogenní, jak se původně předpokládalo – a v oblasti hlavy a nohou se nachází příměsi neznámého původu. Stejně tak ovšem bylo zjištěno, že uvnitř hmoty, a tedy i těla venuše, se nachází celá řada významných dutin a prasklin, které by při neopatrné manipulaci mohly snadno způsobit rozpad plastiky. I z tohoto důvodu je tak například jisté, že se soška nikdy nepodívá za oceán, protože změna tlaku při vzletu letadla by mohla způsobit popraskání či roztržení plastiky zevnitř. Praskliny a dutiny přitom nejsou nijak nepřirozené. S ohledem na to, že je venuše vyrobena z jednoho kusu keramické hmoty, vznikly při vypalování smršťováním hlíny – což je problém, který paleolitickému člověku byl neznámý, ale současní výrobci keramiky s ním počítají a při výrobě mu předcházejí.

Příjemné čtení.

Eliška Hřebenářová

 

 

■ Novinky

Téma: Obálka budov a její otvory
■ Vnější omítka pórobetonového zdiva
■ Kolik energie může ušetřit vhodně zvolené zasklení?
■ Zelené fasády jako součást adaptačních opatření na změnu klimatu
■ Výměna vnitřních a vnějších parapetů
■ Okna – pohled do duše domu
■ Dřevo posílené hliníkem, aneb okna se umí také prodýchnout
■ Instalace dřevěných zárubní do dveřního otvoru
■ Odzvonilo zeleným a solárním fasádám? V zahraničí již jen jedno ekologické řešení nestačí
■ Jak postupovat při montáži provětrávané fasády Glasroc X?

Seriál: Hrubá stavba v detailu
■ Nosný překlad
■ Železobetonový překlad
■ Osazení roletového a žaluzového překladu

Bednění a lešení
■ Ostudný rekord New Yorku: Před rokem demontovali nejdéle stojící lešení na světě
■ Největší betonová stavba světa zpomaluje rotaci Země

Radíme živnostníkům
■ OSVČ a daně za rok 2024

Bezpečnost
■ Bezpečná pokládka plynovodního potrubí